Založit webové stránky nebo eShop
Dopravní letectvo

 

                                                                                                                                                                 7.

                           

        1.letecký dopravní a výsadkový pluk Mošnov

                        Aurtorská práva :

                  Publikování nebo další šíření obsahu tohoto webu bez písemného souhlasu provozovatele je výslovně zakázáno. Porušení tohoto ustanovení bude považováno za hrubé    

                  porušení práv provozovatele webu   se všemi z toho plynoucími právními důsledky.


                     English verse :

            

Ve  vzpomínkách se neustále vracím  k  dopravním letadlům, kdy  po sednutí do kabiny jsem  dostal  vždy nádherný pocit, který  lze snad jen při létání pocítit. Nastavit sedačku, dát si sluchátka, ruka na plynech, zvednutý palec, že   je vše  O.K. , no, to byla nádhera.

Miluji to: v létě, bunda, kalhoty, tričko, mikina a také tenisky. Miluju, když si je  vezmu na sebe a v první minutě mi sedí. A to samé platí u mě o letadlech. Nemám rád, když je potřeba si dlouze zvykat. Naopak, jak je to krásné, pokud do něčeho sednete a  už po prvních minutách letu si říkáte:,,No to je nádhera, jako bych to lítal deset let. Všechno sedne,všechno po ruce a ta nádhera lítat ráno na trávě třeba v Chrudimi. No a to vše mi dala ,,Andula,, Žádný dlouhý řeči před startem-co a jak.

Připrav se sám,  jsi kapitán letounu. Ovšem bezpečnost je ,,number one,,      ,, Jiří Kurz ,,                                   

                           

                                        AN-12  Mošnov                                                                                         Zdroj : Airlines.net

        

              

           V Mošnově vznikl k od 1.7.1986 -   1. smíšený dopravní letecký pluk. 

 

Velitel 1. smdlp plk. Mgr. Pešta Vladimír až do zrušení k 31.8.1993. Zástupce velitele pluku pro vrtulníky byl pplk. Křenek.

Složen z 1. letky s An-12 a An-26, 2. letka "Turbolety" L-410 a 3. letka - vrtulníková s Mi-17.


         

         

               Létání u dopravního letectva bylo nesmírně zajímavé a nemohl  jsem

               se toho nikdy ,,nabažit ,, .........../Jiří Kurz/

 

            

                

Ve  vzpomínkách se neustále vracím  k  tomuto pěknému stroji a po sednutí do kabiny jsem  dostal  vždy nádherný pocit, který  lze snad jen při létání pocítit. Už na parkovišti-stojánce jsem   musel uznat   že ,,čtrnáctka ,, vypadá dobře. Nastavit sedačku, dát si sluchátka, ruka na plynech, zvednutý palec, ž   je vše O.K. , no, to byla nádhera. Věřte nevěřte, holka se ve vzduchu cítila jako ryba ve vodě.   Létala opravdu bezvadně.  Jiří Kurz

                        

                  

                          Il-14         Nutné přistání v  Dněpropetrovsku- Ukrajina 
                                                                                                                                                                                             Zdroj : Jiří Kurz

                             

            

                      Nástup pluku 

                                               

           

 

                    

                    Bývalý velitel  Ing. pešta , inspektor Ing. Špaček a příslušníci Dopravního pluku Mošnov                 Zleva Jirka Dvořák ,   Jurášek ....                Foto by  Olin

 

 

                      

 Co nového v letectvu : 

 Vzpomínky na letouny   AN-2 .  Jiří Kurz

                                       

       Andulka oslavila 31.8.2017 sedmdesátiny:

 

      Úvodem :

 Po mnoha letech nádherného létání na vojně v Mošnově s tímto letounem , hlavně na travnatých letištích, byla nakonec činnost letky  AN-2  ukončena v roce 1977. Začátek létání na těchto strojích  byl na letišti Prostějov, konec na letišti Mošnov. Letouny převzal Svazarm a my se přeškolili na vyšší typy, nádherné   Il-14, L- 410, An-26.  Jiří Kurz

                

Jiří Kurz: Vzpomínky na letoun An-2

 

O všech typech letounů sloužících v různých plucích a letištích byly napsány stohy knih a publikací, jen ne podrobně o letce An-2 a o letounu samotném.

 

 image

Na letišti v Mošnově

 

Letoun Antonov An-2 je sovětské konstrukce a byl koncipován jako zemědělský a přepravní z neupravených malých ploch. Z toho vyplynula koncepce robustního dvouplošníku s pevným, objemným trupem. Křídla a ocasní plochy byly potaženy plátnem. V SSSR bylo vyrobeno 5000 kusů. Pro svou nenáročnou údržbu se záhy stal oblíbeným a jeho licenční výrobu převzalo Polsko (PZL Milec) 12000 kusů a Čína - 1500 kusů. Naše armáda používala tyto letouny jako kurýrní a pro speciální výsadky za špatného počasí a v malých výškách. Mohl pojmout 10 plně vystrojených výsadkářů.

Létal v Afganistanu, Albánii, Angole, Beninu, Bulharsku, Československu, Číně, Egyptě, Etiopii, Iráku, Kambodži, Maďarsku, Mali, Mongolsku, Německu, Nikaragui, Polsku, Severní Koreji, Sovětském Svazu, Somálsku, Súdánu, Sýrii, Tanzanii, Tunisu, USA, Vietnamu na Kubě. Všude, kde se i nyní objeví, budí pozornost.

 


image

 

Šikovná holka

Vracím se do roku 1974, kdy jsem byl po letech působení na MiG-15 v Hradci Králové (stíhací bombardovací letecký pluk) přeložen na letiště Ostrava – Mošnov na typ An-2, všeobecně nazývaný "Andula". Přidělen jsem byl k letce nestěhovačů – mimo pilota Juráška, jsme všichni dojížděli. Já z Hradce Králové, navigátor Polda Gebel z Mariánských Lázní, ostatní z Prostějova. Bydleli jsme v hotelu "Desítka", přímo u letiště a pro mě nastal úplně nový specifický život u letectva. Velitel letky byl pplk. Michal Klasa a letka po rocích působení v Prostějově byla k nelibosti osádek i techniků přemístěna v 70. letech do Mošnova. Byla tím vytvořena 4 letka 1. dopravně výsadkového pluku. Účelem bylo mít na jednom místě letouny An-2 a Il-14 (které tvořily první tři letky). Oba typy letounů mohly operovat z travnatých letišť. Velitelem pluku byl plk. Vladimír Grolmus.

 

Sestava 4. letky An-2:

Velitel: Pplk. Michal Klasa

Piloti: Henn, Štěpán, Kubáň, Folke, Jurášek, Kurz, Cebula.

Navigátoři: Prokeš, Novák, Kaufman, Humpolíček, Kocman, Gebel, Lodes

Palubní technici: Svoboda, Schwan, Chladnula, Vybíral, Havlíček, Kotouč, Doleček, Bláha, Krček

 

Letoun An-2 určoval i specifické podmínky našeho života. Zatímco u stíhacího a bombardovacího letectva byly samé přípravy, nástupy, rozbory, cvičení ve střelbách a bombardování, my jsme byli rozesíláni na tak zvané "detašmány" po vlastech českých, kde se cvičila "para vojska", nebo jsme asistovali při zkouškách nových padáků.

"Anča", jak jsme jí říkali, byla nádherná holka a nechala si mnoho líbit. Jen neměla ráda námrazu, boční vítr při přistání a vítr vůbec. Vzpomínám si, jak jsme jednou přišli ráno na stojánku a Anduly se pásly na trávě. V noci byla vichřice a mechanici pořádně neukotvily letouny. Jedna Anča byla na čumáku, druhá převrácená na křídle. Byl to příšerný pohled. Od té doby musely být letouny pořádně ukotvené.

Jednou při přistávání na letišti v Chrudimi jsme si všimli bílého zabarvení na zemi na konci letiště. Po dojezdu jsme viděli obrovské plochy žampionů. Vyjel jsem z dráhy, zastavil a jako prováděl povinné úkony. Mezi tím technik vyskočil z letounu se dvěma kýbly a v mžiku byl proviant na večeři. Rychle naskočil a my dojeli v klidu na stojánku, aniž by si někdo něčeho všiml. No řekněte, není to krásné s letadlem na houby?

Do Chrudimi jsme létali vysazovat para jednotky z Aše. Kluci skákali v noci do vody na přehradě Seč a do lesa. Byl to jejich speciální výcvik a my jsme tam s nimi pobývali asi měsíc.

Těch štací bylo mnoho – Prostějov, Malacky, Poprad, Nitra, Sázená, Spišská nová ves a jiné. Dlouhý čas jsme strávili s novou skupinou reprezentačních parašutistů. Před časem totiž zahynulo v Bulharsku v autobuse celé armádní družstvo i s pilotem Havránkem. Vedoucím parašutistů ASD (Dukla Prostějov) byl kpt. Skoták.

 


Nejhorší zážitek s An-2

Psal se datum 10. květen 1975 a velitel letky pplk. Klasa nás poslal rychle na úkol výsadků do Košic. Hned vedle v Prešově měli své sídlo výsadkáři a ti potřebovali nutně dodělat výcvik - seskoky. Vždy jsme je prováděli na travnatém letišti v Šebastové, 5 kilometrů severně od Prešova. Osádka Kurz, Gebel, Havlíček a skupina vojáků s radiostanicí se vydala na trať. Cesta tam byla za odměnu. Zmizli jsme z toho všedního vojenského kolotoče a těšili se, jak si budeme sami velet. Výsadky pro para vojska jsme provedli v Prešově k plné spokojenosti jejich velitelů. nestal se žádný malér, žádné zranění, žádná zlomená noha. Tito kluci to měli opravdu těžké, někteří skákali se zátěží – radiostanicemi a zbraněmi o váze až 60 kilo. Tu měli přivázanou na laně, aby dopadla na zem dříve, než sám výsadkář. Někdy se stalo, že se to moc nepovedlo a dostali radiostanicí do hlavy. Takže o úrazy nebyla nouze. Na jiných letištích jsme je vysazovali v noci a oni neviděli ani moc na zem. Také terén nebyl většinou rovný. Zkrátka cvičili se na boj.

Zde v Košicích jsem dva roky žil. Město bylo celkem moderní, kde bylo mnoho možností zábavy. Letiště se nacházelo asi 5 kilometrů jižně. Učil jsem se tam jako pilotní žák na MiGu-15 v roce 1960 a tak se mi vybavovali různé vzpomínky. Zažil jsem tu také první katastrofu. Stala se mému kamarádovi Václavu Brázdovi, při samostatném letu po okruhu. Něco mu prasklo v motoru a za ním v kabině se objevil hustý dým. Dostal pokyn od ŘL ke katapultáži mezi 3. a 4. zatáčkou nad Východoslovenskými železárnami. Protože již klesal k letišti, neměl dostatečnou výšku k bezpečnému otevření padáku a zahynul při dopadu na zem. Také druhý případ mého kamaráda nebyl příjemný. Jmenoval se Jarda Kubík a uměl běhat stovku nejlépe z nás. Cvičili jsme tenkrát vzdušné boje na velké výšce. Bylo to v srpnu 1961 a po jedné zteči na cíl, který mu dělal kpt. Santovjak, se pravděpodobně uspal a z výšky 6000 metrů pikoval do země u města Vranov nad Ťoplou a zahynul.

 

Když jsem zde končil školu, byl jsem vybrán jako učitel létání a chtěli abych zde zůstal. To jsem odmítl a místo mne tam zůstal Standa Vlk. Zažil později na přistání zvláštní příhodu. Po skončení kantořiny přešel k vedlejšímu útvaru – letce vlečných terčů. Jednou se vracel z letu a měl závadu na podvozku. který nešel otevřít ani nouzovým způsobem. Provedl asi dva průlety nad letištěm a pak dostal povolení od dispečera k přistání na břicho. Připomínám, že se jednalo o proudový letoun MiG-15. Je to dost nebezpečná záležitost. Přistání se zdařilo, ale poblíž dráhy pásl bača ovce, dřímal opřený o jednou přistávací světlo. Najednou uslyšel hluk, uvědomil si , že je blízko přistávací dráhy a tak chtěl rychle zmizet. Namířil si to právě přes nouzový pás, kde právě Standa přistával. Letoun ho ve výběhu zachytil křídlem a myslím že usmrtil. Několik ovcí dopadlo stejně. Stal se tu i úsměvný případ, kdy zde odstartoval pilot se zapnutým ojátkem, kterého si nevšiml. Když mu nešel zavřít podvozek, přistál bez závad. Nic se nestalo a celé roky se to vypráví jako největší kuriozita.


Všechny tyto vzpomínky se mi honily hlavou, když jsme v Košicích pobývali.

Po skončení úkolu 13. května 1975 jsme prověřili počasí v Mošnově a těšili se na návrat. Byl krásný den, sluníčko svítilo, byla obrovská dohlednost a tak jsme po startu z travnatého plácku u věže v Košicích nasadili ve 100 metrech na Poprad, Žilinu a Mošnov. Let byl nádherný a vychutnávali jsme si ho až do doby, kdy jsme dolétli k Žilině. Už u Martina jsem cítil mrazení v zádech, protože dohlednost prudce klesala na 2 kilometry a vletěli jsme do studené fronty. Potkali jsme v protisměru Moravu L-200, která to upalovala na plný plyn na východ, aby unikla mrakům. Začali jsme stoupat nad mraky, chtěli jsme to nadletět, jako na každém jiném typu, ale Anča to nezvládala. Slabý motor, jen 1000 koní a dvě velká křídla ji předurčuje pro létání za jiných podmínek. Ve výšce 1200 metrů se letoun začal obalovat námrazou, začal se třást a stoupat už nešlo. Nebylo nic vidět, byli jsme v mracích a to má Andula zakázané. Byl to zkrátka malér.

Nouzově do Trenčína ...

Otočil jsem o 180º a začal klesat. Rozhodli jsme přerušit návrat domů a zkusit najít letiště v Trenčíně, které bylo na jihu několik desítek kilometrů. Vedle mě seděl navigátor Polda Gebel a ten neustále kontroloval terén a hlídal orientační body, sloupy a dráty. Když jsem si uvědomoval co se může přihodit, v dobrém případě sedneme někam na pole, tak z toho šla hrůza. Co tomu řekne náš velitel plk. Grolmus, ten mě roztrhne jako hada a ještě se mnou "treskně o beton", navíc na krku budu mít soud za špatné rozhodnutí. Hlavou mi procházelo, že jsem mohl otočit dřív a sednout na nějakém letišti. Vladimír Grolmus byl v takových případech nekompromisní. Přede mnou takový úkol plnil kolega Jirka Jurášek. Jeho manželka bydlela v Košicích a tak ji trochu svezl. Co čert nechtěl, někdo to na něho práskl. Po návratu dostal peněžitý trest ve formě odebrání 1. pilotní třídy na tři měsíce. Konečně jsme zahlédli pod sebou opět Žilinu a sklesali až pár metrů nad Váh. Do stran nebylo skoro nic vidět, ale řeka nás vedla. Bylo sice poblíž malé letiště Hričov, ale to jsem nenašel. Měl jsem strach o cestující i letoun a to veliký. Stačily nějaké nízké dráty nad vodou a byla katastrofa. Točili jsme se jako kačena, protož řeka se klikatila a my se jí báli ztratit. Po ohlášení dispečerovi v Trenčíně i v Mošnově, co se nám přihodilo, nás dispečer dalekohledem před Trenčínem vyhlížel a pak nás konečně uviděl. Začal nás navádět až na zem. Ani jsme nemohli vystoupit. Celá osádka měla oči vytřeštěné jak bambule. Andula a její letové vlastnosti (mohla letět na malé rychlosti velmi nízko), nás zachránili před katastrofou. Druhý den jsme přeletěli v pořádku domů.

Po mnoha letech nádherného létání hlavně na travnatých letištích, byla činnost této letky ukončena v roce 1977. Začátek byl na letišti Prostějov, konec na letišti Mošnov. Letouny převzal Svazarm a my se přeškolili na Il-14, L-410, An-26.

Při jedné akci, kdy jsme prováděli výcvik našich reprezentantů v Šumperku, jsem si vzal sebou kameru Admiru 8mm a natočil krátký film. V letošním roce se slaví 90. výročí založení našeho letectva a byl jsem požádán, abych tento film zapůjčil, že bude upraven pro uveřejnění. Ještě se mi nikdo neozval, zdali je to vhodný snímek, ale byl bych rád, kdyby se to povedlo. Film je starý 34 let.

 

image

 

Doslov

Ve vojenském letectvu čs. armády letouny Antonovy An-2 sloužily u odloučené cvičné výsadkové letky 1. leteckého dopravně výsadkového pluku v letech 1962-1977. Letka vznikla v Mošnově a po krátké době se přesunula do Prostějova. V letech 1964-1669 byla podřízena přímo velitelství 46. dopravní výsadkové letecké divize a později přímo velitelství 10. letecké armády v Hradci Králové. Čs. armáda v roce 1962 obdržela 6 letounů An-2 trupových čísel 7008, 7413, 7003, 7401, 7414, a 7010. Poslední byl ovšem již 19. července 1962 předán Aeroklubu Letňany. Podle pamětníků se u letky vyskytl ještě 7006. K 12. červenci 1968 bylo u letky 6 letounů k 12. září 1969 7ks. V roce 1971 se letka vrátila do Mošnov a zde 31. srpna 1977 zanikla. Moje "Anča"“ odpočívá v Leteckém muzeu ve Kbelích a občas ji přijedu navštívit a pohladit. Ve velení letky se vystřídali mjr. Malina a pplk. Michal Klasa.

Velmi se omlouvám čtenářům za výčet samých katastrof a úmrtí. Nebylo to tím, aby článek byl atraktivní, ale byla to vzpomínka na kamarády, kteří jsou v leteckém nebi a vzdávám čest jejich památce...

 

Profil autora

Jiří Kurz, bývalý vojenský pilot, létal na typech C-105, Jak-11, MiG-15, An-2, IL-14. Záliba v cestování zpestřeném leteckou tématikou, simulátorové létání. Potkat jej můžete v Hradci Králové. www.piloti.snadno.eu

 

 

  Mošnov  -  Ostrava :  Letka   AN-2

 

               

       Mošnov : Ostrava                   Klasa, Kurz, Prokeš, Novák ............                Piloti AN-2 letky na prostějovském letišti: Vybíral,   Šwan,Havlíček,Humpolíček,Folke,Malina,Svoboda,Prokeš,Jurášek                                                                                                                                                                                                                                                                                                                          
        

                               Výsadky v Nitře           Vybíral,Novák,Gebel,Kurz

 

         Létat s ní bylo za odměnu . Jiří Kurz

 

                        AN_2 Anča                                                                                 


                                                        

           

 

                     

                                     Nová technika : AN-26    Jurášek,Jupa,Balažík,Ondráček,Heller,Straka   

 


 

Velitel 10. velitelské letky: mjr. Kašpar Josef, mjr. Rejzek Josef, pplk. Stříž František, mjr. Krejbich Jiří, pplk. Valenta Emil.

Dopravní letadla u letky: Il-14 "S", "P", "T", L-410 M  0405, L-410 UVP 0712, L-200A 0214, 0519.

Piloti: mjr. Čapek Ladislav, kpt. Černý Josef, npor. Donocik Hem., mjr. Hotěk J., mjr. Kašpar Josef, mjr. Klust Ladislav, por. Kočí Miroslav, pplk. Krejbich Jiří, mjr. Kříž Miloslav, por. Malarik Josef, mjr. Pecháček Miloslav, mjr. Raiter Zdeněk, mjr. Rejzek Josef, kpt. Possler Kurt, pplk. Stříž František, pplk. Šilhan Vladimír, npor. Šnajdr Jaroslav, npor. Vereš František, mj. Valenta Emil.

Vrtulníky: Mi-1 2004, 2005, 4013, Mi-1U 6025, Mi-4 5150, 5152, 7141, 7152, Mi-8 0818, 0819, 0820, Mi-2, Mi-17. "Štábní" piloti vrtulníků: pplk. Zahrádka Jiří, pplk. Rejhon Bohumil, pplk. Hejna Jaroslav, pplk. Dolák Miloslav, pplk. Chýský Ladislav. Piloti vrtulníků "letky": mjr. Baláček Josef, mjr. Bohdanecký Karel, mjr. Ďoubalík Vladimír, mjr. Ehrlich Jaroslav, kpt. Fabík Milan, por. Hase Jaroslav, mjr. Hašler Milan, npor. Kormedi Ladislav, por. Mihálka Ludevít, mjr. Muler V., npor. Palko M., mjr. Plichta Otto, mjr. Rédl Jaroslav, mjr. Rejzek Josef, kpt Řehounek František, mjr. Šmída Jiří, mjr. Vystavěl Miroslav.

10. v lt  byla zrušena v listopadu

Zpracoval Stanislav Vystavěl.

                                          Zdroj : www.vrtulnik.cz

 

               

                             ,Kobrle,Kalík,Raiter,Klust,Petr,Fleischmann,Víšek,Rozsypal,Mařák               Růžek-Průša-Klust-Zahradníček-Sekanina

 

                 

                       Zleva : Klust    Zdroj                 HK-1971 Raiter, velitel Rejzek,Vacek    

 

 

 

          IL-14 sloužily v armádě také pro potřeby civilního sektoru jako fotografické
          v Hradci Králové / Fotolet /

        

              Začínalo se fotit na Siebel-C-3, He-111, pak na LI-2, IL-14, L-410 a  na AN-30

                         Havelka,Volejník,Hyža,Matůš,Kyncl,Komřák,Novotný Krajňák,Žurek,Prchal,Vohnout /přeházeně/    

                           Švec,Zemánek,Valůšek,Čáp,Švec,Horság


            
                              Horský,Valůšek,Čáp,Kračmar,Švec,Horság, Zemánek u moderního IL-14/ fotografická verse/

                                ? Vohnout ,?,?.?
 

                    

                               

 

 


           
           

           He-111/FV-07/ má slavnou historii: byl získán z Bulharska, tam se dostal jako dar od 

        Adolfa Hitlera caru Borisi III. Od toho ho vyměnila  naše republika v roce 1951 za Arada.

        V té době nabyl u nás vhodný letoun pro létání ve výšce 7000 m.

                                                                              
              

 

 



 
                          Černý den 26.5.1949 v Chrudimi se Siebly C-3 :

Jak jsem popsal ve stati letecké příběhy o letounech Siebel,tak dodám, že katastrofy
u dopravních letadel byly daleko hroznějsí jelikož v letounech bylo mnoho cestujících.

Černým dnem pro naše dopravní letectvo byl  26.květen 1949 ve šturmanské škole v Chrudimi.Cvičili se noví radiotelegrafisti a  šturmani. V noci odstartoval  Siebel s velitelem letky  navigátorem  L. Margetinem a dalšími6 členy. Počasí bylo pod psa, ale prý se to má zlepšovat.Trasa vedla z Chrudimi do Prostějova, tam sednout a pak pokračovat do Šumperku a zpět domů.

Letouny startovaly za sebou. První sedl v Prostějově a rozhodl se vrátit. Druhý se vrátil  ještě 
na zemi v Chrudimi a třetí letěl  na Prostějov. Oba dva letouny  už se po pár hodinách 
 
neohlásily  a  druhý den  je našli  lesníci  u Jevíčka- Jaroměřic po havárii. Zahynulo 14 letců 
z toho 6 učitelů a jeden velitel. Pomníček jim byl odhalen 26.5.1950 a v roce 2005 renovován. 
Možná se srazili nebo ve studené frontě došlo k destrukci letounů.



                Výcvik šturmanů se prováděl ve škole v Chrudimi -září 1948

                        

                                          Bombardovací letectvo :

 

 

       IL-28

Obnova bombardovacího letectva byla zahájena v roce 1951. Postupně se vytvořila celá bombardovací divize, jejímuž velitelství byly podřízeny tři bombardovací pluky.

Dne 1.9.1951 se v Hradčanech vytvořily 46. letecká bombardovací divize a 24. letecký bombardovací pluk. O dva měsíce později divizní velitelství pod své velení převzalo 25. letecký bombardovací pluk v Hradčanech, který vznikl 1.11.1951. Sestavu divize k 1.9.1952 dotvořil 29. letecký bombardovací pluk v Hradčanech.

 

 

                                                              

                                   Díky , že jste se zastavili, rád vás zase uvidím  Jiří  Kurz

                          klikněte na ,,tyto stránky,, dole pro vstup na menu.

TOPlist
Tvorba webových stránek na PageRide.com  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek