WebSnadno.czZaložit webové stránky zdarma
Pilotní výcvik Mig-15
01.06.2009 -


                          
Vítám Vás na leteckých 
stránkách
spojených s
cestováním.
 
Pro dnešní dobu ,,HISTORIE,, . Pro nás letce - doba, kterou jsme byli
nuceni prožít, tak jak v následujících oddílech uvidíte :
Prosím vstupte se mnou mezi  piloty- letouny - letiště .


 

  Jiří Kurz

English version : Please, click here and wait a moment.
I appologize for innacurate Google English  translation.

Je-li  Váš displej menší než  19 palců, tak  nebudou  popisy a  grafika  tak  jak bylo
vypracováno.
Pro zvětšení nebo  zmenšení písma a snímků použijte na klávesnici ctrl + -

Nejvhodnější prohlížeč : MOZILA
                              
                                               
 
 
Nehledejte knižní čtení, ale jen  hromadu zapomenutých 
fotografií a  příběhů.  /Jiří Kurz/
  

            OBSAH   STRÁNEK :  Prohlédněte si  v menu nahoře.

 1. Sloupec :  Pilotní výcvik na Migu-15  v  LU- Košice - létání v Čáslavi ,
                        Hradci Králové, Mošnově.     Moje civilní zaměstnání.

  2. Sloupec : 
Skutečné letecké příběhy 
  3. Sloupec :  Přepadoví piloti - PVOS - foto galerie
  4. Sloupec :  Dopravního letectvo a bombardovací letectvo
  5. Sloupec : 
Stíhací - bombardovací letectvo - prohlídka  letišť  a pilotů
  6. Sloupec :  Dnešní piloti- jak se létá na leteckém simulátoru a LU - Přerov  v roce 1960
  7. Sloupec :  Cestování po Evropě i po USA - Intervac - cestování bez peněz : Články a foto.
  8. Sloupec : 
Stránky Svazu letů naší 11.odbočky H.K. a  různá setkání  pilotů



Letecký výcvik :


Typ letounu  na  kterém  jsme  začínali  létat v roce 1957: C-5 Trenér

 
C-5 Trenér-  Holice                                                                             Jindra Brázda - Žatec 1957

Svazarm Č.Budějovice- Hosín 1957- Mílek,Psotka,Čepko,Oreski,Kytler,Adamčík,Robek,
dole : Novák,Korotvička

Pilotní žáci na letišti Hosín :Psotka,Oreski,Robek,Mílek,Čepko,Korotvička,Adamčík,Kytler,Novák : 1957



Výcvik ve Svazarmu:

Svazarm byla dobrovolně-zájmová organizace /svaz pro spolupráci s armádou/.

V roce 1954 jsem po kontrole v ÚLZ /ústav leteckého zdravotnictví Praha / byl přijat do ŠDD – vojenské letecké přípravky v Kremnici a po 3 letech studia odešel do LU–Letecké akademie v Prostějově. Tam nás rozdělili do několika skupin a  odeslali na letecký výcvik do Svazarmu Plzeň –Bory.

Pracovali jsme jako letečtí mechanici na IL-10 a zároveň prováděli letecký výcvik na letounech C-105 Trenér. Náčelník Svazarmu byl pplk.Klír a ten byl velmi přísný.

Bylo nás 10:

Kurz, Macura ,Antoš, Lývius, Loskot, Materna,Nymsa, Nádvorník,Konečný,Kubík.

Služba u 45. děl.pr.let.pluku nebyla příjemná, což jsme si většinou  zavinili sami . Plnili jsme úkoly strážní a také různé pracovní úkoly . Tak se stalo, že v polovině výcviku rozhodl pplk. Klír jako náčelník letiště , že do Let.učiliště nepůjdou:

Nymsa,Materna,Lívius,Nádvorník a Loskot. Tím pro ně skončila možnost stát se vojenskými piloty.My ostatní jsme provedli závěrečné přezkoušení s kantory z Prostějova a na podzim 1958 už jsme se hlásili v LU Prostějov.

 

 

Skupin,kde probhal letecký výcvik bylo 10. Další místo bylo město Č.Budějovice a letiště Hosín.Tam nastoupilo také 10 absolventů a dle vyprávění Jaroslava Robka byli přijati velitelem pluku pplk.Krajčou.Dostali mapy,leteckou výstroj a 2x týdně dojížděli na výcvik na Hosín. Tam je cvičili instruktoři Bína a Křenek.Jinak prováděli činnosti let.mechaniků na Mig-17 v Č.Buděovicích. Zažili také vynucené přistání dopravního letounu Conwair,které přes mraky přivedl hotovostní letoun Mig-17. Závěrečné přezkoušení provedl učitel Sekanina z Prostějova a na podzim 1958 nastoupili jako další skupiny do Prostějova stát se vojenskými piloty.

Ostatní naši kolegové se cvičili v Brně,Žatci,Praze.  
                                                          
           
Po tomto vícviku  jsme byli přijati do : Letecké  Akademii  v  Prostějově,      Prešově a v Košicích .

Chci trochu připomenout jak piloti začínali. Po základním výcviku v tzv. Svazarmu,  který byl zdarma, se civilní absolvent po zkouškách přihlásil na vojenskou leteckou akademii, která byla v Prostějově pro základní výcvik.Poté pokračoval na přechodných typech Jak-11. Nakonec žák přešel   na proudové letouny do Letecké Akademie, která cvičila  i zahraniční piloty.Ta byla v Hradci Králové a pak v Košicích. Já  jsem byl ročník 1958  a  nastoupil  jsem  do  Plzně -Svazarm,  pak  do Prostějova , Prešova a Košic.

V Prostějově s námi létali také piloti z Egypta a Indonesie. Pak ale přišel katastrofický rozkaz, školu  přemístit  do  Prešova a do Košic, kde se pokračovalo  na Jak-11 a v Košicích na tryskách :  Mig-15.

Tak dne 18. srpna 1959 naposledy zaburácely motory nad Prostějovem, kde se celé generace pilotů cvičily. V  Prešově byl  jiný terén i režim a hlavně bylo smutno po ,,krásnejch,, holkách. V   roce 1960  začal výcvik na  tryskách a to už šlo do tuhého.  Po odstartování jste doslali  takovou pecku /velké zrychlení při startu/,  že jste se  kolikrát probudili až ve 300 m. Ale to bylo jen na  začátku.  Začala   tvrdá  dřina na  učebnách při  materiální části. Vybavení  letounu, princip tryskového  motoru, aerodynamika  vysokých rychlostí, zvláštnosti letu ve velkých výškách, zvláštní případy za letu, bombardování, střelba na pozemní cíle,  na  vlečný terč,  nácvik  katapultáže.To vše byl  pro nás neznámý chlebíček.  Měli jsme nezměrnou úctu k  učitelům :

 Kredbovi, Loudovi, Rosenkracovi,

Púbalovi,Elsnerovi,Vondráčkovi,Ondráčkovi,Maskovi,Majnušovi,

Raitrovi,Svárovskému,Dvornému,Neisnerovi,Samkovi,Santovjakovi,

Vičanovi a všem dalším. Zkrátka mohu bez obav říci, že létani bylo namáhavé, ale  zajímavé . Díky kantorům jsme to zvládli.  Košické   letiště bylo pár km na jih od města, dlouhé  2000m, kam jsme asi 4x týdně dojížděli  autobusem.

 

A pak..Dne 26.11.1960 na nástupišti LU /letecké učiliště/ stálo 76 nově vyřazených poručíků letectva. Jako každý rok-veselí absolventi s pilotním odznakem na čepici a nad kapsou v tomto roce 1961, jsme uháněli domů do Čech.  Ne všichni.  Někteří zůstali  jako  kantoři . Já  šel do Čáslavi. Náš ročník měl  11 katastrof, 1 úmrtí  na  nemoc získanou v Sýrii, jeden  neměl  štěstí na  kole - 1 zemřel  na  infarkt.  Tento  ročník byl  vyřazen:

30.11.1960 a to 65 pilotů a 11 navigátorů na IL-14


Následující ukázky jsou z našeho ročníku 1957-1960

       
Vpravo J.Mílek- 1955 Očová                                                          Povinné seskoky z Fairchilda -1958 Plzeň Bory                                
 

Plzeň 1957                             Letoun :  C- 105   Trenér              Jiří Kurz- Na letišti : Plzeň-Bory

  

Jarda Mílek v Č.Budějovicích -1958   Plzeň Bory 1957: Bělohlavý-Fišer-Havlíček  / C-105-Trenér /

   

          Remenec,Píza,Gildejn-Žatec letiště 1958           Meta Sokol 1957-Bory-Plzeň  : Bělohlavý , Havlíček

                

  Přechod na pokračovací typ Jak-11.  Prostějov  a  Prešov
Velitel školy v Prostějově byl pplk. Kocfelda

Pilot Kocfelda byla legenda a létal v Anglii a Rusku.Při natáčení filmu Vysoká Modrá Zeď.

 

Havlina,Kocfelda,Tomeš  Prostějov 1959:Janáčik-Pitoňák- Kurz-Hrivniak- Polončík- Gebel

 

Pěček a Halásek pod hradem v Prešově 1959             Szabo,Robek,Antoš v Prostějově  - 1959


 

Nácvik na spartakiádu v Šumperku : Hrivňák,Kurz,Robek,Kmeť,Doležal,Szabo,Beran,Psotka - Nácvik seskoků/Jach,Klement,Blabil 1964/

Cvičení na metacích stolech v Praze 1960 : Vlajkonoši: Smejkal-Vorel        Spratek, Kurz, Beran,Kmeť a další

       

 Cvičení na metacích stolech v Šumperku : Hrivňak,Kurz,Robek, vlajky : Vorel-Smejkal-1958    Szabo,Kadrnožka,Robek na vycházce


Prostějov-Stichovice 1959- Kurz,Robek,Psotka na vycházce

Zábava po cvičení :Kylter,Robek,Mazuch


Robek,Janáčik, Buksa


 

Robek, Kurz , Kmeť , Psotka - 1960 Šumperk

Kurz-Spratek-Psotka-  Karel Doležal   ....                                                 Psotka,Kurz,Spratek,Doležal

Karel zahynul v 70 letech na Mig-21 v Přerově- při letu ve 100m na Slovensku /Olomouc 1957/
 
Neděle a cesta na tancovačku na Zlechov-1958 Stichovice : Podhradský,Havlíček,Trojan,Moro,Adamčík                         Havlíček,Mandák,Ivičič
 

Prešov 1959 Jak-11 piloti Rosťa Psotka a Jindra Brázda   1959 Prešov-  Radek Spratek 
a  Karel Doležal  /pozdější učitelé létání v Přerově/
 

Josef Diblík a Jirka Havlíček
Pepik - pozdější generál letectva a Jirka- letovod  na 10.LA
 
                      Stredanský,Vlk, Joska         Jak-11 nouzové přistání -1958  Prostějov -Stichovice - Jiří Houdek
 
Para výcvik na letišti Ostrava Hrabůvka v roce 1958 : Spratek....... Janáčik .........
Velitel pluku/školy/ v Prešově, byl  plk.Adam /2009/
  
Jaky -11
   
Pardubice 2007-   Jak-11, který se ještě předvádí na leteckých dnech.     Kolář-Vokáč-.......  1962 Trenčín
 
 
        
Letecká  Akademie : Košice  1960

Na tomto typu letounu MIG-15 jsme ve škole v Košicích začínali

 

Naše letová skupinka: Bezstarosti,Kurz,Majnuš /učitel/, Píza,         Buksa-Havlíček-Kubík 

Černovský a dole Peček - Košice - Jahodná  u Košic 1960

 

Pilotní žáci a učitel: Černovský,Pěček,npor. Drahoš Masek, Píza , Kurz - Košice 1960

 

Lyžařský výcvik na Jahodné 1960 : Kurz,Šmejkal,Adamčík,Halásek,Diblík,Havlíček, dole: Kmeť,Šika,Janáčik,Antoš

f

Náš ročník 1960: Košice : Zleva nahoře: Kavka,Lorenz,Macura,Arlt,Pachol,Mach,Ódl,Šrotýř,Straka.střed  : Černovský,Mazúch,Mešina,Kurz,Píza,Havlíček,Kytler,Joska,dole :   Stredanský,Jadrníček,Spratek,Mílek,Halásek,Kolár,Pitoňák,Vlk.


Pilotní škola v Košicích:

 Ukázky:

 
?,Doležal,Spratek,??????, Mazuch,Kavka-   dole:  Kurz,Mílek,Havlíček ?       Karel Černovský - Jiří Kurz  při školení

Spratek,Sekanina,Macura,Mešina, -  Višňák  1960 Košice  / foto od J.Macura/
  
Jirka Macura před letem- Košice 1960                                         Kurz a Macura - pohled na Košice


                                                                            KONEC ŠKOLY

 

Generál Tykal-Náčelník LU blahopřeje absolventovi-pilotovi J.Robkovi jako výnečníkovi k ukončení studia a praxe.


Následující fotografie představují piloty u bojových útvarů a
také piloty,kteří zůstali v Košicích jako učitelé létání.

Jarda Mílek v kabině Migu - /Brno 1963/                                      Košice 1964 -2.letka  / Vokáč,Kolář a další / 

Košice 1965 - Mig-15 bis - Žák Krejčí , Spratek  už jako kantor - žák Lapuník
Spratek a lybijský žák
   
1965 Košice - Toman,Pitoňák,dole Spratek,Rezek,Košťál,Šika ,  /Mig-15 bis -Letecké učiliště


Kantoři a žáci - LU Košice 1965 : Masek,Spratek,Petráš,Rezek,Šmejkal  /pozdější náčelník Leteckého učiliště.
/
Orság,Pecha,Limberk,Homola u  L-29  / jména jsou zpřeházena/
 
  
Dymák,Spratek-učitel,Dědič.Tento snímek už je z pozdější doby, kdy i z mojich kamarádů se stali kantoři
       
 
Letecká Akademie - Košice - Přerov /1.školní let.pluk/
  
  Učitel Masek                    
- Učitel Spratek, žák Lapuník  1965 Košice

Přerov - Šuta- Jech - Mach-

Žáci a kantoři : Spratek-Jech - Tavernaro
 
Kantor Radek Spratek a jeho žáci



                                                                                                                                                                                             
               ROK  1961
Po ukončení  Letecké Akademie v Košicích, jsme jako piloti-poručíci, nastoupili
k bojovým útvarům  po celé  republice. Já ke pluku do Čáslavi a pak do Hradce Králové:

 
 
Letecký výcvik na Mig-15:
První vzlet Migu-15 v ČR- byl  květen 1951 na letišti Mladá- pilot L.Solár/
V roce 1952-60 bylo u nás vyrobeno 3500 ks tohoto letounu. V r.1955 bylo u nás v činnosti
742
proudových letounů a 883
pilotů.Také 1141 pístových letounů.Jsou to neuvěřitelná čísla.

Patnáctky“ však mají velký význam i pro československé letectví. Byl to právě tento typ, se kterým přišlo hromadné zavádění proudové techniky do našeho vojenského letectva. První kusy k nám přišly v roce 1951 a již v dubnu toho roku bylo rozhodnuto o licenční výrobě tohoto typu v Československu. Za tím účelem byl vybudován zcela nový závod ve Vodochodech, kde v následujících létech vyrobili celkem 3454 kusů a přes 1200 letadel tohoto typu bylo v průběhu třiceti dvou let služby zařazeno do výzbroje československého vojenského letectva.
Poslední MiGy 15 v Československu dolétaly v roce 1983 a do dnešních dnů se nedochoval jediný letový exemplář. Na znovuzprovoznění však pracuje parta nadšenců z Plzně.


 J.Kurz -   Letoun :  Mig-15 -     1962 Čáslav
                                           
 
Všiměte si vpravo letounů bez čísel a znaků- je to z důvodů natáčení filmu ,,Vysoká modrá zeď ,,v  K.Varech

V 60- tých letech byl tento typ proudového letounu nejrozšířenější

v našem letectvu. V tu dobu bylo jen v Čechách a  na Moravě 10 letišť,

na každém asi 60 Migů. Na Slovensku 3 letiště. Každý den se létalo.

U bojového útvaru, zkráceně pluku, jsme  se  stále zdokonalovali ve výcviku,

abychom mohli   létat  za  všech podmínek ve dne i  v  noci.   To se tenkráte

podařilo asi po 8 letech. Prováděli jsme ostré střelby,  bombardování,  drželi

hotovosti.


Prožili jsme mnoho letecko-taktických cvičení. Ty byly vždy na záložních  letištích,

které k tomu účelu byly po celé republice vybudovány. Byly asfaltové široké 30 m

a dlouhé 2000 m. Třeba Mnichovo Hradiště, Dlouhá Lhota, Blatná, Pacov, Hořovice,

Všechov, Panenský Týnec. Také jsme trénovali na travnatých letištích v Roudnici N/L,

Poličce. Používali se na zkoušku i dálnice. U pluku jsme byli organizováni ve 3 letkách,

letky po 4 rojích. Roj měl 4 piloty. Jídlo bylo zdarma v kuchyni /pro proudové piloty  v

LR- normě. Fasovala se po letu čokoláda  a vitamíny .


Nejdéle z mých kamarádů létal Pepík Píza /35 let/ na SU-7,22. Pak Ruda Kytler a to

neuvěřitelných 30 let  na typech Mig-15, nadzvukových Su-7,   Mig-23. Také

létal velmi dlouho  Emil Remenec  a Jirka  Macura  na vrtulníkách Mi-24, V. Lorenz 

u ČSA, Jarda Mílek v Kanadě a  Ruda Arlt na Su-7 /mimochodem to byl  nejlepší

vyhlášený  pilot  v  bombardování na SU-7/. Odměněn byl  Ministrem nár.obrany

B.Lomským. Paradox  byl, že v 60. letech  byl vyhozen s okamžitým  opuštěním

čáslavského letiště  pro to, že nějaký jeho příbuzný byl v cizině.


U bojového leteckého pluku v Čáslavi v roce 1961

Velitel byl :pplk. Jaroslav Úlehla,zástupci Láďa Matoušek a pplk.Pertl


 
Vel.pluku pplk.Úlehla,Novotný,Matoušek /zahynul 1.11.69/,Turek- 1964 Čáslav náměstí         Kurz,Komžák- VR ,Ctibůrek,Kytler  1964 Čáslav


Cvičení na Dlouhé Lhotě v r.1962 :Vostradovský,Louda,Orság,Komžák,Ondračka,Kytler,Kurz,Palička ,Joska

Piloti po přeškolení na SU-7 : Štacha,Moro,Stibůrek,Pácl,Komžák,Hrubý,Kytler,Kozel,


V roce 1964 jsem byl přeložen na letiště Hradec Králové


Bez zaváhání mohu prohlásit letiště Hradec Králové jako nejkrásnější místo, /letiště i město /,
kde jsem kdy sloužil a to potvrzují i zahraniční piloti z CIAF. Pobyt zde byl za odměnu.
Jiří Kurz   2006     a   SU-25 za letu


Jeden všední den- náplň práce pilotů :

Je brzo ráno, něco zvoní, vystřeluji z postele a číhnu na Lemanky. Co tak dnes pozdě, myslím si, vždyť je teprve 5,00 hodin a poplach bývá vždy kolem čtvrté. Koukám z okna a hledám oplachtovanou Tatru - 805 se ,, záklaďákama,, /spojkami/, kteří nás vždy budí. Vše je dnes omyl, byl to zvonek u souseda. Už nejdu spát. V šest hodin beru kolo a jedu na letiště na snídani. Ta je povinná a kontrolovaná doktorem. V 7,00 hodin na učebně je nástup a velitel letky mjr.Franta Čermák upřesňuje zaměstnání.To bude zas fofr, kleji. První hodina chemická na nádvoří, pak ZHN/zbraně hromadného ničení/ a cizí armády.Tam se alespoň něco nového dozvím. Před obědem na učebně č.26 začíná rozbor včerejšího létání a pak hned předletová příprava na zítřejší noční. Po obědě a po předletové přípravě máme také na hřišti přezkoušení z  tělesné přípravy z  velitelství 10. letecké armády a pak závěrečné přezkoušení mjr. Rudou Lvem, který bude zítra řídit noční.Samé přezkoušení. Mám náladu pod psa. Tak to jde 3x týdně,mezitím pořádný poplach brzo ráno, cvičné kontroly z katapultáže a opět teorie na učebně: navigace, meteorologie, spojení, rozpoznávání cizích letounů mezinárodní situace, střelby z pistole atd…….. nejhorší jsou zimní LTC, kdy letíme na polní letiště na několik dní a provádíme vyhledávání raket na zemi a střelby na pozemní cíle.Spíme na zemi po tělocvičnách nebo v  hospodách na sálech na polních lůžkách a ve svých spacácích. Jinak jsme na to vše zvyklí a nenadáváme.Jsme mladí a baví nás létání a sport. Toho tu je na vojně opravdu dost. Zimní výcvik na horách, v létě výcvik na vodních lyžích, seskoky padákem, fotbal, hokej, tenis a plavání v zimě v bazénu.Víme, že vše je nutné pro vycvičení a pro případné vyřešení zvláštních případů za letu.

 
Hradec Králové 3-tí letka  Pazderka, Foukal, Tošovský, Věchet ,Šilhán, Honzírek, Kurz, Cink,
Čermák, Komár, Henzl, Špak.

Běžný život u leteckého pluku :

Zdr.sestra z ULZ Praha, Hendrych,Kurz,Muller,Raiter  / lyžařský výcvik v Jánských Lázní -1965 /

  

Uprostřed: Kurz /ostatní nepamatuji/- Přebory pilotů na Pustevnách-1972           Malacky 1972

 

Henzl  Kurz  Čermák- Jeseník         Peřina , Kurz -  na učebně  v  H.K.


Nácvik na oslavy -Hradec králové 1972 před hangárem   Na učebně :  Kurz -Tošovský- Vondrák

  

    Vel.pluku  Jindra Vávra-               Hana Kurzová a Gágbina Gocová v klubu na letišti

 

Kurz,Vlnas, Honzírek,  Henzl,  Hendrych,J. Komár  v  Malackách -Henzl, Komár,Kurz, Cink, na  cvičení v Hořovicích

Nástup na odměny : předává velitel plk. Liška:  z leva  :?,B.Úlehla,J.Ploc,Béla,J.Kurz,Foukal,J.Věchet

J. Bursa,?,J.Vondrák,J.Věchet,J.Kurz V.Pazderka,Špak,Skalický

 

Lapuník, Havlina,Skalický,Beneš                     Uprostřed Hučík

 

Cvičení na letišti Mnichovo Hradiště : Kolář Luboš,Szakoš,Ploc,Veselý Bursa

 


Foukal, J.Vondrák, Tošovský,  Pazderka,J. Kurz,  Čermák,  Honzírek,  Komár,  Šilhán, Cink, Henzl

 Před startem na  májovou přehlídku v Praze.Velitel letky je  Fr.Čermák.

 

Malacky 1968- máme po střelbách a těšíme se domů do  Hradce Králové :  Kolář,Šilhán,Vlnas ,Kurz

 

    Pár údajů o letounu:

Mig-15 nejoblíbenější náš proudový letoun z 60- tých let.

Rozpětítí :10,08 m, Délka: 10,10 m, Hmotnost letová : 5260 kg , Max.rychlost : 1070 km/hod., Stoupavost : 42 m/sec., Dostup :15 200m
Dolet: 1900 Km                          

           

                                                    Kabina Migu-15


 

V roce  1974  jsem byl  přeložen do OSTRAVY  na letiště- MOŠNOV.

Nastalo dlouhé,nekonečné 7- mi leté dojíždění,vlakem,autem,letadlem.

Byly to ale mé nejkrásnější roky u letectva : Posuďte  sami :


Velel jsem si sám , létalo se daleko od velitele,na trávě, nízko ,

někdy i s děvčaty /parašutistky/, v tričku a sandálech. Haubny nebyly, jen sluchátka. Nádhera.

 

Náš letoun AN-2   Výsadky :  Nahoře  Nitra - 1975       Vybíral- Gebel - Novák-  Kurz  

                 


 

Vzpomínky na letouny   AN-2 .
                              Jiří Kurz

Vracím se do roku 1974, kdy jsem byl po letech působení na MIG-15 v Hradci Králové, přeložen do Mošnova na typ AN-2/Andula/. Přidělen k letce nestěhovačů, mimo pilota Juráška, všichni dojížděli z Prostějova, jen já z Hradce Králové a navigátor Polda Gebel, z Mariánských Lázní. Bydleli jsme na hotelu 10/ Desítka/ a pro mě nastal úplně nový specifický život  u letectva.

O všech typech letounú, různých plucích letectva a letištích, byly napsány stohy knih, jen ne podrobně  o letce  AN-2  a  tomto typu tetadla.
                                                     

Letoun byl vyvinut pro potřeby parašutistů a pro lety kurýrní,za špatného počasí, v malých výškách a pro nenáročný provoz. Takže  na rozdíl od letových dnů u stihačů, kde byly samé přípravy,  nástupy, rozbory,  střelby  a  bombardování, my jsme  byli   odesíláni  na   tak   zvané ,,detašmany ,, po oblastech  českých, kde se cvičila  ,,para vojska,,  nebo  jsme zkoušeli  nové padáky. Jelikož před několika lety zahynulocelé reprezentační  para družstvo naší republiky  v  Bulharsku,  při  mezinárodní soutěži seskoků z  AN-2, bylo nutno vycvičit  nové armádní  družstvo/Duklu  Prostějov/.

Dařilo se a tento výcvik  se  prováděl   na letišti Šumperk. Létal jsem tam jednou i já. Další  letiště  byly CHrudim, Malacky, Poprad,  Nitra, Sázená, Spišská Nová Ves a jiné.  Andula byla ,,pracant ,, .  Nikdy žádné vysazení,porucha.Po nahození chrochtala a čoudila jak traktor ,ale byla kouzelná.

-
Nahoře Letka AN-2  Klasa, Kurz, Prokeš, Novák,  1974 Ostrava-Mošnov   Dole :  Poprad-  Folke,.. Vybíral, Havlíček


Piloti AN-2 letky na proštějovském letišti:Šwan,Havlíček,Humpolíček,Folke,Malina,Svoboda,Prokeš,Jurášek


AN-2    : Tento typ letounu byl součástí dopravního pluku v Mošnově a ze začátku létal v Prostějově. Já jsem měl to
potěšení létat s ním po célé republice.Na fotografii je AN-2 na letišti Frýdlant.

Miluji to: v létě, bunda, kalhoty, tričko, mikina a také tenisky. Miluju, když si je  vezmu na sebe a v první minutě mi sedí. A to samé platí u mě o letadlech. Nemám rád, když je potřeba si dlouze zvykat. Naopak, jak je to krásné, pokud do něčeho sednete a  už po prvních minutách letu si říkáte:,,No to je nádhera, jako bych to lítal deset let. Všechno sedne,všechno po ruce a ta nádhera lítat ráno na trávě třeba v Chrudimi. No a to vše mi dala ,,Andula,, Žádný dlouhý řeči před startem-co a jak. Připrav se sám, jsi kapitán letounu. Ovšem bezpečnost je,,number one,, 

,, Jiří Kurz ,,    

 
Technici / Jaroslav Balcar / údržba AN-2 /

Když jsem se přeškoloval na Anču,musím přiznat, že jsem byl rozpačitý. Představoval jsem si to jednoduchší. Menší problém u Anduly byl, že při přistání bylo nutné nepředstavitelně hodně dotáhnout berany až na břicho, aby Anča sedla na 3 body. Nic z ní pak nebylo vidět a tak se musel hlídat směr. Na aerowebu jsem minule četl jeden článek, jak při připřistávání malého dvou-motorového letadla v Mošnově-Ostravě, došlo po dosednutí k vybočení doleva a poškození letounu. Hodili to na pilota, bylo to v zimě. Když jsem si z této události prohlížel snímky,t ak jsem si s údivem vzpomněl, že se mi to s Andulou přihodilo v tom samém místě také.Jistě to tenkráte byla moje chyba,ale podobnost tu byla.Možná střih větru,možná nějaký mošnovský trojúhelník. Střih větru,ten opravdu funguje.

U našeho pluku sloužil na IL-14 můj kamarád Ruda Chládek. Přešel k Aerolinkám a před tím jsme spolu létali IL-14. Proto to vzpomínám. Potkávali jsme se někdy na některých letištích a z okének letounů jsme na sebe pokřikovali. Skoro jsem mu záviděl. On jako civil, já voják, oba na stejném typu. Tento pilot létal u ČSA ze začátku jak to bývá, noční poštu a při jednom přistávání v Bratislavě havaroval před dráhou. Jedna osoba z osádky zahynula. Dlouho se to vyšetřovalo, a nakonec byl osvobozen, jelikož se prokázalo, že v tom místě byl střih větru. Rudolf byl zraněn, dlouho se léčil a před nějakou dobou zemřel.                                   

Doslov:

Dne 31.8.1977 skončila provoz naše letka, přičemž letouny An-2 byly předány Svazarmu. Můj přidělený letoun : 7007 odpočívá v leteckém museu ve Kbelích a občas ho přijedu navštívit.  Ančy byly nahrazeny modernějšími letouny.


Po přeškolení jsem přešel  létat  dopravní letoun IL-14


  Vzpomínky na  letoun   IL-14
 Létání u dopravky jsem se nemohl,, nabažit ,,

Ve  vzpomínkách se neustále vracím  k  tomuto pěknému stroji a po sednutí do kabiny jsem  dostal vždy nádherný pocit, který lze snad jen při létání pocítit. Už na parkovišti-stojánce jsem musel uznat ,že ,,čtrnáctka ,, vypadá dobře. Nastavit sedačku, dát si sluchátka, ruka na plynech, zvednutý palec, žeje vše O.K. , no, to byla nádhera. Věřte nevěřte, holka se ve vzduchu cítila  jako ryba ve vodě.

Její  vlastnosti   mě   nepřestávali   udivovat.   Létala opravdu bezvadně.  ,,Jiří Kurz,,


                                                                           

              IL-14

Jeden z nejoblíbenějších letounů v letectvu,protože měl základ v DC-3 Dakotě a ta byla prověřená na mnoha bojištích /myslím i civilních/. Mirek Moudrý, kapitán na tomto typu, to popsal ve své knize, 1. dopravní letecký pluk, nádherně. Dva příspěvky mám v této publikaci uveřejněny i já. Vše se nedá zaznamenat, takže připomenu ještě jeden, který byl obyčejný jako mnoho ostatních, ale mohl skončit neslavně.

Byla neděle a osádka Moudrý,Kurz,Prokeš,Hnítka a Bláha  se odlepila z mošnovského letiště a měli jsme za  úkol dopravit domů   z  maďarského letiště Tokol, naše techniky. Šli jsme po civilech,což značí komunikace civilní i anglická. Po přeletu Budapešti zatáčíme doprava a kousek už je Tokol, tu dobu obsazený  ruskou posádkou. Z  angličtiny je  hned ruština a od jejich dispečera velmi špatná. Snad to byl Kazachstanec nebo co. Naladěný přívodný maják dálná nějak nefungoval a tak jsme letiště  nemohli najít i když jsme prováděli několik sestupů. Bylo kouřmo od  země  do 200 m a  dohlednost  nic moc. Po posledním  nevydařeném sestupu opět stoupáme a   jak se tak  podívám doprava, tak se vylouply z mlhy 3 komíny nějaké továrny  a my je těsně minuli  a  byli    ještě  pod  jejich  úrovní.

Nebylo to pěkné. Další okruh,Franta Prokeš, jako navigátor zahlédl  letiště a my sedli. Rychle  naložit   techniky a domů. Po cestě  přišel rozkaz sednout v Brně a proclít. To udělalo čáru  přes rozpočet technikům,  kteří  měli v Maďarsku nakoupeno a počítali s letem přímo do Mošnova bez celníků. Už ani nevím jak  se to  vyřešilo,  ale domů jsme doletěli v pořádku. Díky paní  IL-14 - tce.



 

     IL-14                                                                                     kabina  IL-14


Kabina IL-14                                                                                                         
 

Oslavy 30.výročí založení dopravního pluku /Grolmus - Úlehla s manželkami       Vel.3-tí letky: Sláva Válečko

 
Oslavy  30. výročí  založení  1. l  dopravního  pluku - velitel Grolmus, vpravo gen. Úlehla 
Hala  v Novém Jičíně




 Předání zástavy :     pplk.  Arpád Barci-vel.pluku                 Osádka:  
Dvořák,Fryščák,Jurášek,Kohoutek,Molnár

 

                                                                                                                                    Josef Szobi IL-14

Čtrnáctka v Astrachani./1981/

                                                             Nebezpečný let
                                                                          Jiří Kurz

,,Davlénie 765 ,, ne to není možné,ale přece po chvilce zaváhání nastavujeme tento tlak na výškoměr letounu IL-14 a ze třiceti /což znamená/ 3000 m výšky, klesáme podle ,,posádky,, /sestupový lokátor / přímo na přistání.Po patnácti minutách kola olízla zem,už zcela za tmy  jsme v deltě řeky Volhy, ve starodávné Astrachani. Vyhrnuji rukáv a odkrývám svítící ciferník Lemanek. Za devět minut 21,00 hod. Posádka Karel Jezdínský, Jiří Kurz, Jirka Dvořák /ostatní nepamatuji/, je na zemi.

Z pilotního hlediska máme dva dojmy za sebou. Přistání 10 m pod hladinou moře a čas posunutý o 3 hodiny dopředu. Po rozednění nás čeká mnoho dalších objevů v půlmilionovém městě na pobřeží Kaspického moře. Přiletěli jsme sem pracovně a dá se říci utajeně. V tu dobu, v roce 1981 bylo ještě vše tajné,až moc. Startovali jsme   -z Mošnova a vezli sem nevystřelenou-nevybuchlou raketu ,,vzduch-vzduch,, s  kterými kluci ze žateckého letiště trénovali ostré střelby nad Baltem. No a jedna byla vadná-ruské výroby a na kontrolu šla do Astrachaně. Trať letu byla naplánovaná přez Lvov-Rostov-Kyjev-Astrachaň. V tu dobu bylo nutné na první zastávce převzít pana ruského letovoda-majora ,,tak zv.medvěda,, který nás prý musel doprovázet z důvodu našeho zabloudění. Mínění jsme měli jiné, protože po přistání s námi musel na WC, do hoteu na pokoj  a všude kam jsme se hnuli. Pro mě osobně tato kontrola mohla mít katastrofální dohru, vyloučení z létajícího personálu, propuštění do civilu a možná i něco horšího.

Co se stalo: Ten rok jsem odcházel z  Mošnova a let jsem dostal za odměnu. Jedna trasa tam, byla asi 12 hodin a let byl zajímavý a vybočoval z pravidelné rutiny létání u pluku. Vlastnil jsem kameru Admiru 8 mm a protože to byl můj koníček a skoro poslední let na vojně, chtěl jsem mít památku. 

Blížili jsme se k Borispolu-letiště Kyjev. Já přistával z pravého sedadla na pravou kyjevskou dráhu. Vzadu jsem viděl stojánku vojenských letounů a ve sluchátkách zaslechl radio-hovor pilota z IL-76,který prováděl okruhy a stále něco prověřoval. Já zaparkoval, kluci sbalili věci a odcházeli do haly i s ruským doprovodem. V tu chvíli mě napadlo : vyndej kameru,lehni v kabině na podlahu,přikrej se kožíškem a až ta obrovská obluda bude pojíždět kolem tebe, filmuj ji. Tak se stalo.Už už to mačkám a najednou se instinktivně otočím a ruský major stojí pár metrů za mnou v prázdném trupu. Nevěřícně na mě kouká co to vyvádím a já už si v duchu balil švestky a připravoval se na ,,gulag, někde na Sibiři. Čekám jak dá rozkaz ,,odevzdej kameru,, ale ono nic. Jelikož jsem byl tak zabalenej do kožíšku tak si té kamery nevšiml. Něco jsem zamumlal o hledání spadlé kabely a ochotně a jsem ho následoval za ostatními.Do dnešního dne o tom nikdo neví,ani osádka.Ze současného hlediska by to byla pro nový letoun a letiště obrovská reklama, ale tenkrát byla jiná-divná doba.

Druhý den už jsme byli ve městě, které nebylo bílé jako Ostrava, Lvov nebo Kyjev,/zasypané sněhem/, ale všude byla cítit step, sůl a příchuť moře. Zajímáme se o vše co nám je dostupné i když jsme ubytováni na letišti dvacet kilometrů od města.Je zajímavé a poučné vidět jak zde žijí lidé,jak pracují ,baví se,jaké mají národní zvyky,co jedí a jaká jsou děvčata.Uprostřed města nás láká starobylý bílý ,,Kreml,, ,který vévodí celému městu.Ulice jsou plné lidí,na naše poměry nikde žádné náměstí, ale Volha se svým přístavem je obrovská a přitažlivá. Jsou lidé,kteří se za celý svůj život nepodívají dál než do vedlejší vesnice a v tuto chvíli jsme rádi, že mezi ně nepatříme. To si člověk uvědomí ,až když je tři tisíce kilometrů od domova a zvláště na některém historickém místě. Vše si zde belzobav filmuji, chodím ráno na pirožky, nakupiji maličkosti, které v tu dobu u nás nebyly/kalkulačky/a po pár dnech přišel rozkaz k návratu. Trať Rostov-Kyjev-Košice-Mošnov/Ostrava/. Ještě tradiční čaj a vodka do kufru. Po startu točíme na kurz 287 stupňů k domovu.

Nabyla by to ani správná cesta, kdyby nepřišly komplikace. Po dvou hodinách letu,není žádné ,,čisté nebe,, jak nám popřál astrachaňský dispečer, ale Rostov nebere na přistání a na všech okolních letištích je ,,tumán,, zákaz.Začíná noc a nám dochází palivo. Po dlouhém prověřování vhodného letiště pro přistání se nám podařilo okusit beton v milionovém Dněpropetrovsku. Za trochu strachu to ovšem  stálo. Letiště bylo opět moc utajené, asi společné s armádou a tak jsme museli zaparkovat dost daleko od haly.Autobus přijel až k nám - k éru. Pohoštění bylo v jednom z nejlepších hotelů na Ukrajině. Zárověň se nám naskytla možnost podívat se jak se baví mladí lidí na tanečním parketě. Kolegové mi dají doufám za pravdu , že tenkrát jsme se cítili bezvadně. Návrat druhý den proběhl už normálně i když pojíždět mezi tolika velkoletadly / Il-86 ,Tu-154 / také nebylo k zahození. Cesta skončil,úkol byl splněn a v nás zůstalo pomyšlení, že to byla možná poslední cesta staré, dobré čtrnáctky/ IL-14/ tak daleko.

Astrachaň - 1981-  Jaroslav Balát,  Fedor, Miroň Chmelař, Svačina, Hnitka, Laco Ťažký, Karel Jezdínský, Jan Hanák,  Jiří Kurz
 

Beneš-Lapuník-Skalický :  Čekání na přelet s IL-14 domů



Letecká éra končí :

Tak teď už se létá jen na půjčených Gripenech a z tisíce pilotů zbylo  asi 20 pilotů.

Jak jsem uvedl - v roce 1955   jsme měli u nás 742 proudových pilotů. V roce 1958

bylo v naší republice 1838 lidí-létajícího personálu a z toho 1027 pilotů. V roce 1961

bylo u nás 1730 pilotů-1300 proudových.

 

                  Civilní život : 1981

Roky strávené u letectva byly nádherné a neskutečně zajímavé,ale v civilu bylo možné využít

cestování a i jiné aktivity. Tak jsem to provedl.

  

Prodávám automobily ,  dieselové agregáty , pivovary do Afriky,  pracuji jako finanční poradce ,

prodávám  umělý mramor po celém světě  a  pracuji  jako zástupce CK  v různých zemích.

Také hodně s manželkou cestujeme.

 
Prodej automobilů - Iveta a já před firmou Standy Matějovského ,,Autoprofi,,   -  Před irskou firmou - Kingspan

Dole : Jako delegát Cestovních kanceláří  EximTours, CK-  Campana, TBS Praha  ,, a dalších

 
Práce pro CK Campana- Chorvatsko                           V Turecku

 
Pro ,,CK TBS,,  ve Španělsku               Pro CK MacDino na Krétě- Santorini

 
V roce 2001 pracuji ve Francii  v Port Gremaund- Sant Trope       -         Ženeva
 
 
Holandsko- Gent                                                                       Francie

Práce pro CK- Francie-Monaco
 
Port Gremaund - vzadu  San Trope                                      Nice
 
 
Poreč                                                                 Výlet s klienty do Šibeniku
 
Ostrov Ráb                                                     Z okna hotelu International
 
 
Pro CK  EximTour   v  Egyptě
 

Práce pro CK EXIMTOUR na Sinai - Egypt


Byly to nádherné a nezapomenutelné chvíle.

Děkuji  za prohlédnutí   této stránky a také tichou vzpomínku na kamarády.
Jiří Kurz


E-mail: jirikurz@seznam.cz


Návštěvnost:   |  Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek