1. Jak se stát vojenským  pilotem  ? 

Prvotním kritériem pro přijetí ke studiu na vojenské vysoké škole je úspěšné absolvování střední školy dovršené maturitou. Jako u každé vysoké školy je potřeba splnit přijímací zkoušky. Ty jsou prováděny z matematiky, angličtiny a tělesné zdatnosti. Nutno podotknout, že profese vojenského pilota vyžaduje též dobrý zdravotní stav.

Studium vojenských pilotů probíhá v Brně na Univerzitě obrany, přesněji na Fakultě vojenských technologií. Studium je prezenční čtyřleté, bakalářské, výlučně vojenské a připravuje studenta na profesi vojenského pilota. Absolvent bakalářského studia může následně pokračovat v navazujícím dvouletém magisterském studiu ve studijním oboru Letový provoz .

 V současné době se zájemce může přihlásit do tříletého studijního programu Vojenské technologie obor Letový provoz – Řízení letového provozu, z něhož bude na základě studijních výsledků po prvním roce vybráno 10 nejlepších zájemců, kteří přejdou do čtyřletého studijního oboru Vojenský pilot. První ročník bude samozřejmě uchazečům započítán, neboť je pro oba obory shodný.

U uchazečů o profesi pilota se předpokládá výjimečně dobrý zdravotní stav. Lékařské vyšetření probíhá ve spádové Vojenské nemocnici, kam je uchazeč odeslán Krajským vojenským velitelstvím (KVV). Pokud uchazeč uspěje při přijímacím řízení, je opět cestou KVV odeslán do Ústavu leteckého zdravotnictví Praha (ÚLZ),

V průběhu studia probíhá testovací letecký výcvik v délce cca 50 letových hodin na letounu Zlín Z-142C AF, který ověřuje pilotní schopnosti studentů. Další letecký výcvik probíhá až po ukončení bakalářského studia. Po nezbytné pozemní a materiální přípravě absolvent zahajuje výcvik na předurčeném typu letounu. Tato část trvá cca 12 až 18 měsíců (dle typu) a zahrnuje v sobě základní, pokračovací a případně bojový výcvik. Absolvent je již zařazen na tabulkové místo u některé ze základen Vzdušných sil Armády České republiky. Na tyto základny pilot přechází po ukončení výcviku na typu L-39, Mi-2 a Mi-17 nebo L-410. 

Foto a text: Kpt.Mgr. Zuzana Špačková

CLV- Pardubice :

Centrum leteckého výcviku v současně době provozuje osm strojů Z-142C AF, osm proudových L-39C, dva dopravní L-410 UVP, tři vrtulníky Mi-17 a pět strojů Mi-2. Piloti jsou školeni v moderním prostředí za použití multimediálních prostředků. Součástí vybavení je např. i základní trenažér pro stroje L-39.  

Každoročně se v CLV nalétá cca 5 000 hodin, z čehož naprostá většina připadá na výcvikové mise. Výcvik u CLV vyniká vysokou mírou profesionality a bezpečnosti. 

 Pardubice 1996

 

 

Ze života dnešních pilotů.

 

 

Jsem hrdý na to, že v  roce 2010 , se stala 211. stíhací letka Gripenů ,
pod vedením pplk.Miky , plnohodnotným členem associace ,,TYGŘI,, v Evropě
a zároveň piloti této letky vyhráli soutěž,,TYGR,, v letošním roce . Blahopřeji.

 

Tímto se dá říci, že naši piloti vstoupili do oblasti moderního leteckého provozu

a jsou plnohodnotnými členy skupiny pilotů  NATO.

Jiří Kurz

 

Zástupce spojených sil  ČR a velitel  Vzdušných sil ČR -  Generál  Ing. Jiří Verner

 
 

V současné době  jsou kladeny na piloty ve výcviku úplně jiné
nároky a tak práce má trochu jinou podobu. Jsou cvičeni a musejí ovládat náročnější  techniku, programování, obsluhu PC  v letounu, angličtinu. Musí jim býti vlastní rychlé a přesné
rozhodování v časové tísni, nepodléhat stresu a vlastnit vysokou fyzickou  schopnost.   Na těchto strojích létají :

1. V Čáslavi
2. V Náměšti nad Oslavou
3. V Přerově
4. Ve Kbelích
5. Ve škole v Pardubicích /CLV/ centrum leteckého výcviku/
6. V cizině

 

Úkoly pilotů 

 

Hlavním jejich úkolem  je zabezpečení obrany a suverenity vzdušného prostoru České republiky a příhraničního vzdušného prostoru sousedních států v rámci NATO v Evropě. V míru plní úkoly ostrahy vzdušného prostoru letouny vyčleněnými do pohotovostního systému v rámci systému PVO NATO.

Piloti pracují v integrovaném systému protivzdušné obrany NATO-NATINADS.

 

 Jas 39 Gripen

Nadzvukové letouny JAS-39 Gripen byly pronajaty na dobu 10 let.

  

Moderní a provozně vyzrálý datový stroj umožňuje jeho pilotům využívat v reálném čase taktické informace a poskytuje pilotovi dokonalý situační přehled v kterékoliv roli. Díky spojení vyspělého aerodynamického řešení a elektroimpulsního řízení má letoun vynikající schopnosti v manévrovém vzdušném boji. Kombinace konstrukčních prvků zaručujících nízkou zjistitelnost radarem, infračervenými i vizuálními prostředky, multirežimového palubního radiolokátoru dalekého dosahu Ericsson PS05/A a integrace dat ze senzorů, zaručuje vysokou pravděpodobnost zničení protivníka při vzdušném boji za hranicí přímé

viditelnosti.

 

 

        Gripeni J-39                                                                                                                                                             

 

21. základna Taktického letectva Čáslav- učebny

 

K 1.prosinci 2003 byla transformována  ze 4. základny  taktického  letectva.

             

   Velitelem 21. Základny TL je:  Plk. gšt. Ing Petr Lanči                  

 

Pilot Zbyněk Abel se svoji kolegyní -    po letu

 

 

Součástí organizační struktury základny je 21. křídlo taktického letectva se dvěma taktickými letkami, 211. a 212. taktickou letkou. Do funkce velitele křídla byl ustanoven pplk.gšt. Petr Mikulenka.

 

                    

 

 211. taktická letka byla vyzbrojena nadzvukovými stíhacími letouny Jas 39 Gripen

 

  Gripen J-39    v  Čáslavi na stojánce

 

 

212. taktická letka  je vyzbrojena víceúčelovými podzvukovými letouny Aero L-159 ALCA pokročilý lehký bojový letoun. První dva letouny přistály v Čáslavi koncem roku 2000. V první polovině roku 2003 byla letka přezbrojena na plánovaný počet 24 letounů. Velitelem 212. TL je mjr. Petr Tománek.

 

 L-159 Alca

 

 

Generál Šiška se stal čestným členem letky.

 

 

 

Konstrukce letadla vychází z ověřené a úspěšné aerodynamické konfi gurace řady letadel L-39/L-159 a konstrukce L-159 ve spojení s moderním motorem F124-GA-100, pokročilou avionikou, a detekčními systémy. Zbraňově-navigační systém letounu zahrnuje vícefunkční radiolokátor FIAR Grifo L. Výzbroj letadla je kompatibilní s normami NATO, skládá se z kanónové, řízené a neřízené raketové a bombardovací munice.

 

  

 Ze života našich pilotů :

Pilot   Stejskal Robert :

 

Po prvním sóle na Jas-39A   v září  2008

 

 

Stejskal Robert   / As a backseater in F-16 MLU / -  sedící vzadu

 

 Stejskal Robert v kabině Hawk 100

 Denis  Důbravčík

 

Základna -  Náměšť nad Oslavou:

 

Vznik: 2.12.2003, velitelé : 2003    -  Velitel:  Mjr.Ing Martin Hejra, 1.9.2004 pplk.Ing.Staněk,Ing. plk.Štefánik

 

  Velitel  22. základny letectva

Plk.gnš. Ing. Libor Štefánik

 

Z 32. zTL v Náměšti nad Oslavou se stala 22. základna letectva. Přesunují se sem vrtulníky  z Přerova. Armáda zdůvodňuje tento přesun nutností využití investic v řádu stovek milionů, které byly a ještě budou použity k úpravě náměšťské základny. Nezanedbatelný faktem je přitom i to, že největší část těchto prostředků pochází přímo z fondů NATO, stejně jako tomu bylo v Čáslavi.

 

 

Letouny a piloti  :

 

Skupina L-39

Skupina pilotů na L-39  /  Bok,Důbravčík, Simr ......

 

L-39 ZA    a Ondra Španko

Ondra s manželkou Terezou

 

Ondra v kabině L-139 ZA

Technici a piloti v Náměšti  Nad Oslavou

 

 

Organisace : 22 ZL, 221 vrtulníková letka , 222 výcviková letka, 223 letka oprav

 

                                                    

 

23. základna vrtulníkového letectva-Přerov

 

Foto: mjr.  Šmotek, mjr. Janiš, mjr. Schwarz, mjr. Trela , Hottmar i dalších. pplk.  Braun,  Kouřil, kpt. Czvalinga, pplk. Špaček, kpt. Hnilica, mjr.Krahulík

K 1. 10. 2008 došlo k již déle avizované změně struktury základny vrtulníkového letectva v Přerově. V rámci reorganizace Armády české republiky je od tohoto datumu budována základna pro smíšený provoz. Ve struktuře základny zůstala pouze jedna vrtulníková letka s vrtulníky typu Mi-17 a Mi-17Š. Letka bitevních vrtulníků.

 

Hlavní úkoly

• vysazování průzkumných skupin

• přeprava osob a materiálu

• vzdušný průzkum

• zabezpečení velení a spojení

Letecká výzbroj

Dopravní vrtulníky: Mi-17/ Mi-17Š

Střední, víceúčelový vrtulník pro přepravu 24 osob nebo 4000 kg nákladu (3000 kg v podvěsu, přepravu výsadkářů nebo raněných).

Max. rychlost: 250 km/h
Vzletová hmotnost: 13000 kg
Max. dolet: 570 km
Dostup: 4500 m

 

Přeletem prvních šesti vrtulníků Mi-24/35 byl zahájen přesun letecké techniky z přerovského letiště do Náměšti nad Oslavou. Dle reoganizace ozbrojených sil se náměšťská základna stane letištěm pro letku bitevních vrtulníků. Do konce srpna potom do Náměšti přeletí dalších osmnáct bitevních vrtulníků. 

Hlavní úkoly

• palebná podpora

• vysazování průzkumných skupin

• přeprava osob a materiálu

• vzdušný průzkum

• transport zraněných

• záchrana v bojové akci

• zabezpečení velení a spojení

 

---

 

Mi-24/35

 

 

Mi-24/35

Bitevní, víceúčelový vrtulník určený k ničení tanků a obrněných cílů, přepravě 8 osob nebo 1500 kg materiálu.

Maximální rychlost: 335 km/h
Vzletová hmotnost: 11500 kg
Max. dolet: 495 km

 

 

   
osádka u letounu 

 

 

24. základna dopravního letectva PRAHA  Kbely :

Foto z archivu J.Kuba

 

Velitel základny Plk.gnš. Ing.Jiří Vávra

 

Základna Velitelské letky : Kbely 

Casa- C  295

V kabině Casy

Airbus  A-319 CJ

  

MIL   MI-8 S

Polský malý vrtulník   PZL W -3A Sokol

Letoun Challenger   601
 

  

 

CIAF -2012 Hradec Králové: Bude 8.-9.9.2012 .  

 Vpravo :    náš velmi úspěšný pilot Ondra Španko/    foto Ondra Španko/

Já u letounu  z UK 

 

 

 Ze života slovenských pilotů na Sliači

Pplk.Ing. Marian Bukovský u Mig-29       / Velitel  bojové letky smíšeného křídla - Sliač / Příprava rakety na střelby-Balt /  

 

Pilot Gregor Peter  při výcviku   / nyní na letišti Sliač /

Setkání NATO- Cambrair Francie

 

Stanislav Muralčík - Setkání NATO  Cambrai  -   Francie

 Velitel  bojové letky   Pplk. Ing. Marián Bukovský - uprostřed

 

 Roman Poláček    -     3-tí zleva

Peter s manželkou

 Pilot Peter Gregor  : Exercise in Corsica

 

 

 

Praktický příklad výcviku :

          

        Jak začala létat Kateřina Hlavsová .

Foto Tomáš Souček-    Fotografie Dalibor Puchta, Radka Červinková 

                        

Pilotka Kateřina Hlavsová          Fotografie Dalibor Puchta, Radka Červinková 

 

 

Většina lidí asi příliš nevěřila, že bych se mohla vojenskou pilotkou skutečně stát.  

Ke studiu oboru pilot vojenského letadla na tehdejší brněnské Vojenské akademii jsi byla přijata na podzim 2002. Jaké bylo tvé první setkání s vojenskou realitou?

Je pravda, že v té době jsem vůbec netušila, o čem armáda je a co od ní mohu očekávat. Ještě před studiem samotným jsem musela projít tříměsíčním základním vojenským výcvikem.

Na druhou stranu jsi se ale konečně věnovala leteckým odbornostem, ne?

Právě že nikoliv. První ročník měl spíše strojní zaměření a převládaly tam předměty jako matematika, fyzika nebo technické kreslení. S létáním to nemělo v podstatě nic společného. Jedinou výjimkou byla specializovaná tělesná příprava, kdy jsme se například na jakýchsi točnicích učili vyrovnávat s různými polohami těla a dalšími specifiky pilotního povolání.

Takže letecké předměty přišly na řadu až ve druhém ročníku?

Přesně tak. Ve druháku už jsme měli předměty jako aerodynamika, navigace, konstrukce letadel nebo letecké motory a naopak začaly ubývat strojařské předměty, což bylo určitě pozitivní. Ne snad že by ty letecké byly nějak výrazně lehčí, ale pro mě osobně byly mnohem zajímavější, a tak mě učení víc bavilo. začátku třetího ročníku. Absolvovala jsem pět povinných seskoků – čtyři denní, z vrtulníku Mi-17 z výšky 600 metrů, a jeden seskok noční.

To ale pořád ještě není létání. Kdy jsi vlastně poprvé usedla do kabiny vojenského letadla?

To bylo až ve třetím ročníku, kdy jsme letní semestr absolvovali v Centru leteckého výcviku v Pardubicích. Po zhruba měsíční teorii a nezbytných zkouškách jsme začali skutečně létat. Museli jsme odlétat 46 hodin na letadlech Zlin Z-142 CAF. Během 46 letových hodin jsme tak odlétali okruhy, akrobacii, noční lety i lety IFR, nízké navigační lety i slétanost ve dvojici.  Na konci výcviku se absolventi vždy rozdělují s tím, že z některých se stanou stíhači a z jiných pak piloti vrtulníků nebo dopravních letounů.

Jak probíhalo tvoje zařazení?

Nadřízení nás hodnotili podle výsledků dosahovaných v celém průběhu leteckého výcviku. Každý žák měl možnost napsat, na čem by chtěl létat, ale rozhodně to nehrálo roli. Někteří piloti tak skončili jinde, než si přáli. Já osobně jsem od začátku chtěla létat na takzvaných rychlých, tedy na proudových bojových letounech.

Jak se z tebe tedy stala proudová pilotka?

Materiální část přeškolení na L-39 Albatros jsme absolvovali v tehdejším výcvikovém středisku v Přerově a poté jsme se opět přesunuli do Pardubic.

A první dojmy z nového typu?

Hlavní byla asi ta rychlost, 400 km/h v nízkém horizontálním letu mi tehdy připadalo jako obrovský fofr. Pilotáž také vyžadovala mnohem více úkonů než dřív a pamatuji si, že jsem si říkala, jestli vůbec dokážu dělat všechny najednou. Jaké bylo tvé osobní první „sólo“?

Na první samostatný let jsem šla asi po deseti hodinách odlétaných s instruktorem.

Létání i školní výuku jsi zvládla bez větších potíží a v roce 2006 jsi úspěšně absolvovala Univerzitu obrany.

Co se tím ve tvé kariéře změnilo?

Z praktického hlediska toho zase tolik není. Sice už nejsem posluchačem vojenské školy a byla jsem zařazena k 22. základně letectva v Náměšti nad Oslavou jako pilot L-39, ale výcvik tím pro mě vlastně teprve začal. 

   Hovořil Tomáš Souček

   Volně zpracoval  Jiří Kurz

 

 

 

             Hradecké letiště už má mezinárodní parametry.

 

 Dne 30. března 2008 slouží  též jako  mezinárodní letiště s vnější hranicí schengenského prostoru a je způsobilé přijímat lety z celého světa. Vlastníkem je město Hradec Králové a provozovatelem obchodní společnost Letecké služby. Provoz zde byl zahájen v roce 1930. 

 

Ředitelství Airport  Hradec Králové  -    Zde už jste v Šengenském prostoru a je nutné odbavení

 

 

Na letiště Hradec Králové začínají létat i pravidelné linky z různých zemí na těchto letounech :

Cesna 525 Citation Jet  

 

 Letecká škola  DSA   v   Hradci Králové :  používá nejvíce malé Cesny

 Foto David Kučera

 

 

 

Velmi důležitá složka na letišti Hradec Králové je také : Záchraná služba .

 

Foto : David Kučera

 

 Cesna 525 -létá třeba pro nemocné do Chorvatska a pod.

 

 

Rozbíhá se výroba nových Ultralightů  ve firmě pana Tlustého :

 

  

  Sting S4 

       Sirius TL 3000 -   oba typy   jsou velmi žádané na celém světě.